Rodič jako parťák aneb zlaté pravidlo „NECHEJ“

Rodič jako parťák_Muchlinka_článek

Být skvělým parťákem pro své dítě není jen tak. Člověk musí být o krok napřed, mít hodně trpělivosti a taky lásky. Zlé výhružky a tresty již pomalu a jistě necháváme v minulosti, což se mnohým starším generacím nemusí zdát jako dobrý nápad. Ale my víme, proč. Víte to taky?

Rodič jako spolehlivý parťák na cestě. Jde to vůbec?

Pokud máte někdy pocit, že jako rodič/parťák selháváte, tak se zhluboka nadechněte a vydechněte. Vězte, že tento pocit má občas každý z nás. A není se čemu divit. Rodiče na nás napáchali spoustu škod a my napácháme z pohledu našich dětí spoustu škod na nich. Kupodivu je to v naprostém pořádku. Proč?

Protože pokud budeme vše dělat z přesvědčení, že víme, proč to děláme a jaký význam to bude pro děti mít, tak neuděláme nic špatně. Platí tu však pravidlo, že musíme dělat vše z čisté lásky. Ne z té, která klade podmínky a neposlouchá dítě. Ale z té, jež dítě přijímá se všemi jeho vlastnostmi, nedostatky či emocemi. Taková čirá láska totiž ví, že dítě nás učí stejně tak, jako my učíme jeho.

No a pokud si tohle uvědomíme a začneme se na dítě koukat skrze srdce, tak nám půjde lehce opustit roli pedantského rodiče a staneme se dítěti průvodcem. (O tom, jak se průvodcovství dělá, jsme psali v minulém článku.)

Staneme se člověkem, jež ostatní respektuje, miluje je bez podmínek a má radost z každého úspěchu, který se jim podaří. Staneme se spolehlivým parťákem, na kterého se děti s radostí v nesnázích obrátí. Budeme přístavem, ze kterého dítě jako pomyslná loďka vyplouvá. Přístavem, jež pevně stojí a poskytuje místo, kam se naše děti mohou vrátit. Bez hodnocení, bez podmínek, kdykoliv. 

Být průvodcem má svá specifika

Topíte se v nových informacích a říkáte si, jak to vlastně máte udělat? Jak být láskyplným rodičem, průvodcem, parťákem? Zcela jednoduše. Stačí mít na paměti několik kroků.

Jedenáctero pravidel, jak být skvělým parťákem

  1. Neříká dítěti, co má dělat a jak to má dělat. Pouze je přítomen a ochoten vyhovět žádosti o pomoc.
  2. Pomáhá dítěti být samo sebou, vede jej, aby se umělo rozhodnout. 
  3. Klade otázky tak, aby si na ně dítě samo odpovědělo a tím zjistilo, co potřebuje.
  4. Je nápomocný dítěti v poznání jeho potřeb i strachu. Nepotlačuje a neshazuje emoce.
  5. Pomáhá mu samostatně vyhodnocovat informace.
  6. Pomáhá mu propojovat získané vědomosti a hledat různá řešení situací. 
  7. Pomáhá mu zjistit své cíle a podporuje jej, aby cílů dítě dosahovalo. 
  8. Dítěti řešení cestu nenabízí. Nechává ho, aby si ji samo našlo právě na základě výše popsaného.
  9. Ví, že chyby dítě posouvají, a proto ho nechá chyby dělat. Neopravuje ho.
  10. Ukazuje mu na jeho cestě, jak s chybou pracovat, tak, aby mu byla přítelem.
  11. Pomáhá mu pochopit, že každý je jedinečný a je v pořádku mít jiný názor a jít si svou cestou.

Jestliže dokážeme opustit roli autoritativního a vedoucího člena, který všechno ví nejlépe, umožníme dítěti růst. Pomoci nám k tomu může i další technika.

Rodič jako parťák_ pravidloNECHEJ

Zlaté pravidlo N.E.C.H.E.J.!

Nebojuješ – přijímáš to, jak to je

Nemusí se vám líbit, kde se zrovna na své životní cestě nacházíte. Nemusí se vám líbit, že jste zrovna spadli do rozbouřené řeky, ale když to jednoduše přijmete, tak si otevřete cestu, která vás může dovést do cíle. Přijmutí situace je jedním z prvních klíčů k úspěchu. Neznamená rezignaci, ale pozastavení se a zamyšlení se nad tím, co mohu dál udělat. Tohle dítě potřebuje od rodičů znát.

Emoce jsou ti přítelem

A nejsou špatné. Naopak, jsou všem vnitřním kompasem, který neomylně ukazuje, zda děláme dobře, nebo špatně. To, jak se cítíte, nebo jak se cítí vaše děti, je krásný ukazatel toho, zda děláte věci, které vám prospívají.  

Cílíš na řešení

Každý problém má řešení. To, že v tuto chvílí nevidíte, nevadí. Důležité je vnitřně vědět, že řešení existuje. Někdy velmi jednoduché, oproti tomu, co si vysníte. Stačí se vnitřně uklidnit a nepanikařit.

Hned nic neděláš

Nic nejde hned, ani vaše miminko jste na svět nepřivedli během jednoho dne. Potřebovalo několik měsíců, aby dozrálo. A tak je to i s řešením problémů a nenadálých situací. Nechte věci, aby se poskládaly, doplnily do celku tak, jak potřebují. Řešení je jako puzzle. Tisíce puzzlíků se musí ve správném pořadí poskládat, aby vznikl krásný obraz. 

Echolokuješ – čekáš, co k tobě přijde

Můžete mít tendenci zametat věci tzv. pod koberec s cílem uklidit to, co nechcete vidět. Nezapomínejte však, že ani koberec neumí zázraky a není nafukovací. Dříve či později se prach pod něj zametený dostane opět na světlo. Naopak, pokud budete dobře poslouchat, začnou k vám přicházet nápady, jak postupovat k cíli. 

Na první pohled vás žádné řešení nemusí napadnout a to je v pořádku. Dokud jste plní emocí, nemá cenu cokoliv řešit. Je třeba nechat emoce přejít, protože i ony mají v životě své místo. Jakmile se budete cítit lépe, začněte si klást otázky. Jak z toho ven? Co mohu udělat, abych situaci vyřešil?…

Jdeš do akce

Nebojte se akce. Jedině tak můžete něco změnit. Jediné, čeho je třeba se bát, je snad strach samotný. Jediné, co vás může od výsledku odradit, jste vy sami. Důvěřujte svému úsudku a běžte si za ním. Může se samozřejmě ukázat, že jste zvolili špatně. Ale o to větší šanci máte, že příště zvolíte dobře. Je to jako s vytažením nejmenší sirky. Čím více sirek vytáhnete, tím větší šanci máte, že si vytáhnete tu nejkratší. 

Vy jste ti nejlepší rodiče, které mohou vaše děti mít

Věříme, že vy sami moc dobře víte, co je pro vás a vaše dítě to nejlepší. Přesto vás rádi podporujeme tak, abyste se nebáli a nenechali se strhnout okolím, neboť to se může dost často mýlit. Věřte si, dívejte se na své děti srdcem a bezpodmínečnou láskou a mějte důvěru. V sebe samé, a i v děti. Koneckonců máte úžasné děti 21. století! Učte se společně – jen tak můžete růst. Pomoci vám k tomu může naše kniha. Koupíte ji tu: Příběhy malé chobotničky

Lucie Samková
Je bývalou učitelkou a Montessori průvodkyní, nyní copywriterkou na volné noze. Na Muchlince spravuje blog. Mimo tvoří www.luciesamkova.cz
Komentáře