Každý rodič si přeje pro své dítě to nejlepší. Touží po jeho štěstí a chce ho denně vidět vysmáté a plné radosti. Je také odhodlaný pro to udělat cokoliv. Jakou cestu má však zvolit? Která je ta správná?
Vybrat tu správnou cestu není vůbec snadné. Někdy se nám podaří zvolit upravenou, rovnou cestu bez kopců, ale převážně jdeme po té, jež se vine údolím, přes hory a je na ní mnoho překážek a bouřlivých emocí. Jak poté můžeme zajistit, aby měly děti cestu snadnější a schůdnější?
Dozajisté by mnozí z vás vyměnili nelehké zkušenosti plné zoufalství a pocitu marnosti za zkušenosti plné radosti a hrdosti. Avšak život má pro nás připravenou svou vlastní verzi cesty. Takovou, na které nejlépe vyrosteme. A u našich dětí nedělá výjimku. V tom je velmi spravedlivý. Jediné, co nám přináší, je zkušenost, která nám pomůže maximálně vyrůst v době, kdy jsme na to připraveni. A je jedno jestli nám je pět let, nebo si už užíváme spokojeného důchodu.
Každá životní zkušenost v nás vyvolává nějakou emoci. Pokud je nám příjemná, jsme plní radosti a lidem na cestu svítíme jako sluníčko. Pokud nás však život postaví před události, které v nás rozvibrují emoce strachu, úzkosti, zoufalství, pak se jim snažíme vyhnout. Bolest, která s emocemi přichází, jednoduše nechceme přijmout. Čím více však s těmito pocity bojujeme, tím více nás pomyslný vír stahuje na dno.
Je to jako v řece. Pokud se snažíte zachránit se z toku rozbouřené řeky tím, že plavete proti proudu, brzy se vyčerpáte a voda vás navždy vezme pod svá křídla. Avšak pokud necháte vodu, aby vám pomohla dostat se na břeh tím, že se necháte unášet proudem a pomalu plavete ke břehu, máte velkou šanci vylézt z vody vyčerpaní, ale živí a zdraví. A stejné je to i se životními zkušenostmi a emocemi.
Jestliže se necháte emocemi polapit a bojujete proti nim, ať už potlačováním nebo odmítáním, nedopadnete dobře. Dříve či později se vám emoce projeví na těle. Onemocníte, budete mít velký stres a strach, možná přijdou panické ataky či deprese… Naopak, pokud emoce uvítáte a naučíte se s nimi plout, stejně jako po proudu řeky, můžete společně zvítězit. To je něco, co potřebujeme učit i naše děti.
Pokud životem proplouváte v souladu s vodou podobně, jak bylo popsáno výše, patříte dozajista ke šťastným lidem. A vaše děti také. Děti se učí napodobováním. Jsou ta pomyslná houba, která sleduje, jak to dělají dospělí a poté to aplikují na svůj vlastní život. Základem je tedy být dítěti průvodcem.
Schválně neříkáme dobrým průvodcem, protože kolik je na světě dětí, tolik různých průvodců je potřeba. A věřte, že právě vy umíte být vašim dětem tím nejlepším a nejúspěšnějším průvodcem, kterého mohli v životě potkat.
21. století je plné nejrůznějších výchovných směrů, psychologických, sociologických i pedagogických průzkumů, a jak už bývá zvykem, často si naprosto protiřečí. A člověku z toho všeho jde hlava kolem. Nalaďte se na své dítě a důvěřujte v sebe, svým emocím a svému vedení. Jen vy víte nejlépe, jakým směrem se máte dát, kterou cestu vybrat tak, aby byla ta nejlepší pro vás i vaše dítě. My vám tu přinášíme podněty k přemýšlení.
Cílem každého průvodce je zajistit příjemné a vstřícné prostředí, ve kterém se dítě bude cítit bezpečně. Týmová spolupráce a otevřená komunikace je nedílnou součásti úspěchu, stejně tak jako kreativita, jež pomáhá v hledání všech možných dostupných cest vedoucích k řešení dané situace.
Řekněme, že jste moderním rodičem dítěte současnosti a velmi vám záleží na jeho budoucnosti. V článcích Generace 21 aneb úspěšné děti budoucnosti a Výchova dětí ve 21. století jsme si řekli, jak to současná generace dětí má a jak vlastně netuší, co bude mít v budoucnosti. Proto je velmi důležité být dětem oporou, která jim ukáže cestu, jak pracovat v situacích, které nejsou předvídatelné. Ať už to jsou naše emoce či vztahy s jinými lidmi.
Průvodce nechává dítěti prostor pro jeho individuální potřeby a plně je respektuje. Klade důraz na propojování teorie s praxí a uplatňování individuálních řešení dítěte nad svými vlastními názory. Rozvoj kompetencí dítěte je nedílnou součásti koordinace dítě x průvodce (rodič). Protože umožňuje dítěti poznat lépe samo sebe, své potřeby a připravuje ho na nepředvídatelné situace.
Rodič průvodce se tak raduje z každého kroku dítěte. Ať už vede k úspěchu nebo neúspěchu. Rozhodnutí, která nevedou k vytouženému cíli, učí dítě hledat další možnosti a tím důvěřovat svým schopnostem. Navíc se učí respektovat nejen sebe, ale také další lidi, kteří mohou mít na věci úplně jiný názor, než mají ony.
Dělá totiž úplný opak – ukazuje mu cestu a tím mu pomáhá samostatně se rozhodovat a mít zodpovědnost za svá rozhodnutí. A také se učí on sám, od dítěte. Protože ví, že učení neprobíhá jen jedním směrem, ale oběma.
Náš současný svět se mění, a to velmi rychle. Mnohé děti opouštějící základní školu se budou připravovat na své budoucí povolání, které za pár let již pravděpodobně nebude existovat. A naopak budou pracovat v profesích, jejichž jména ještě teď ani neznáme. Tyto a všechny mladší děti potřebují jiné dovednosti než dřívější generace. Potřebují také jiný přístup, pokud chtějí v budoucnu obstát. A my, jako vědomí průvodci, jim v tom můžeme pomoct.
Sledujte náš facebook – přinášíme vám tam mnoho rad a tipů, jak výchovu dětí uchopit za ten správný konec. :)